Porto

by - listopadu 25, 2018

Stačilo pár hodin, sklenka portskýho a jedna typická Pastel de nata a já se do tohohle města neskutečně zamilovala a to i přesto, že nám celý první den pršelo. Vždycky jsem si myslela, že počasí dokáže zkazit zážitek z místa natolik, že Vás to třeba může odradit od další návštěvy. To ale rozhodně neplatí o Portu. Neuvěřitelná atmosféra, která panuje v uličkách Porta Vás dokáže nabít i přes kapky deště. A hlavně máte o důvod víc zastavit se v každé útulné kavárničce a restauraci a to je pro milovníky jídla a dobrého pití určitě plus.

Letenky do Porta jsme objednávali asi měsíc předem a vzhledem k tomu, že jsme měli vytipovaný termín, kdy hraje Porto proti Braze, ladili jsme letenky na první listopadový víkend. Nejvýhodněji vycházely letenky z Německého Frankfurtu, takže jsme se ve čtvrtek v noci sbalili a vyrazili autem do Frankfurtu. Cesta na letiště trvala necelých pět hodin a protože nás vezl kamarád, prospali jsme se a navíc jsme nemuseli řešit kde necháme auto ( díky Martine, bylo to lovely :)). Do Porta jsme letěli  kolem půl sedmé ráno a v Portu jsme byli někdy okolo půl deváté místního času (je tam -jedna hodina časový posun, což je super)

Ubytování jsme měli přes airbnb, které měla na starost agentura Feel's like home a za nás bohužel trošku zklamání co se týká úklidu a přípravy pokoje, ale jinak super výhled na město i lokalita. Bydleli jsme přímo v centru a asi 50 metrů od našeho apartmánu byla ta nejlepší kavárna jakou jsme v Portu navštívili. Kavárna Mercador cafe nabízí podle nás ten nejlepší košíček Pastel de Nata a že jsme jich za ten víkend snědli opravdu nespočet. Jde o portugalskou tradiční pochoutku z listového těsta plněnou žloutkovým krémem a posypanou skořicí a je to jedna z těch věcí, kterou určitě musíte v Portugalsku vyzkoušet. Mě chutnala natolik, že si chci najít recept a zkusit ji upéct místo Vánočního cukroví.

Jako první naše kroky směřovaly k ikonickému mostu Ponte Luíz I., který je hlavně pro turisty takovou dominantou města, ale mě přijde spíš jako taková třešnička na dortu, protože město je samo o sobě kouzelné. Domečky obložené barevnými dlaždičkami, různě vysoké a široké, každý je jedinečný. Některé domky jsou tak úzké, že ani nevěříte, že v nich mohou opravdu bydlet lidé.
Most se dá projít v dolní i horní části pěšky a ze shora je úžasný výhled na město a řeku Douro, která je lemovaná restauracemi a vinárničkami. My jsme kvůli dešti zakotvili v kavárně Terrace cable car, která je hned po pravé straně mostu pokud přecházíte v jeho horní části a tady jsme měli hned několik sklenek Portského. Ochutnali jsme Porto Ruby a Tawny a po zbytek víkendu jsme zůstali u Ruby, má výraznou nasládlou chuť a jen si na něj vzpomenu, hned bych si sklenku dala. Z kavárny, která je celá prosklená je nádherný výhled na most a všechny ty barevné domečky. Zpátky jsme šli ve spodní části mostu, kde procházelo mnohem víc lidí. Chtěli jsme ochutnat i další typicky Portské jídlo, což je Francesinha. Našli jsme restauraci přímo u břehu řeky. Francesinha je hodně zvláštní pokrm a najdete jí v Portu opravdu na každém rohu. Je to toust ve kterém je maso, klobása, nebo cokoliv jim přijde pod ruku, celé je to pokryté sýrem, a přelité rajčatovou omáčkou s vínem a pivem a nejlepší je že do té omáčky ještě hodí hranolky. No byla jsem ráda, že jsme objednali jen jednu. Takže pokud někdo z Vás měl fakt dobrou Francesinhu, napište mi prosím kde ... možná jí dáme příště ještě jednu šanci.

Plán na další den byl jasný - podívat se na naše vytipovaná místa, která vždycky hledám pomocí instagramu a aplikace ulmon citymaps2go a hlavně k oceánu. Cesta k němu zabere pěšky něco okolo 50 minut, takže jsme se různě zastavovali v pekárničkách pro mini dobroty a cestou viděli Igreja do Carmo, slavné knihkupectví Livraria Lello & Irmao, navštívili jsme skvělou kavárnu Zenith, kde jsme si dali menší brunch, v podobě lívanců, Pastiček a kafíčko a měli jsme štěstí, protože když jsme dojídali, začaly se před kavárnou tvořit fronty a lidé čekali aby dostali stůl. Takže pokud víte že sem určitě chcete zajít, doporučuju udělat si rezervaci.

U oceánu jsme strávili asi hodinu tím, že jsme obdivovali jeho krásu, sílu a obří vlny nás několikrát málem spláchly a stalo se i něco, co kompletně změnilo můj postoj k životu. Protože až když věci vidíte na vlastní oči, víte, že je to fakt reálné a to, že pláž lemuje pás z plastových lahví a brček a mezi nimi jsou ty nádherný oblázky a mušle prostě není normální a říkáte si ... proč ???
Plasty jsou téma, který sleduji už dlouho, dlouho třídím, učím se říkat si v restauraci při objednávání pití že nechci brčko, když jsem venku a mám žízeň a nemám svojí láhev, říkám si a fakt mám takovou žízeň abych si koupila plastovou láhev? Naučila jsem se si jídlo do práce objednávat fakt minimálně a donutilo mě to si vařit tak abych měla vždycky s sebou jídlo na další den.
 Samozřejmě vyřadit plasty ze života asi úplně nezvládnu, vždycky s nimi člověk někde přijde do kontaktu, ale když jsem viděla tu nádhernou pláž a na ní takový množství věcí, co tam nepatří bylo mi smutno. Pár plastových věcí jsem posbírala, ale kdybych je měla posbírat všechny byla bych tam ještě teď. Proto prosím, zamyslete se nad tím, jestli fakt tu danou věc potřebujete a pokud ano, použijte jí víckrát, využijte ji na něco dalšího ... já si teď dost často v obchodě pokládám otázku fakt se bez toho neobejdu? Fakt to potřebuju? A to se netýká jen plastů ale i dalších věcí. Nicméně o tom tenhle článek není, takže další plán byl podívat se na již zmiňovaný fotbal. Upřímně já preferuju od malička spíš hokej, vždycky jsme si pouštěli s taťkou mistrovství a fandili těm našim klukům, ale atmosféra na fotbalovém stadionu mezi fanoušky Porta byla neuvěřitelná, to jejich nadšení a nasazení Vás prostě vtáhne. Jsou tak zapálení, že Vám to prostě nedá a když se při každém přiblížení útočníka k bráně celý stadion zvedá, musíte taky. Portugalci na fotbale jsou jak čertíci v krabičce a když se jim něco nelíbí, rozhazují rukama a nadávají v portugalštině a to mi přišlo fakt hodně vtipný.
Když to shrnu, tři dny v Portu nám stačily k poznání atmosféry města, oceánu a místních dobrot, ale určitě bych se nezlobila, kdybychom Porto navštívili v létě a strávili nějaký čas u oceánu a projeli autem celé pobřeží.

 Tak třeba příště Porto...

       
Porto

Porto

  Porto

Porto          

  Porto

  Porto

  Porto

Porto

Porto
           
Porto
             
Porto

Porto

Porto

Porto

 Porto

You May Also Like

0 komentářů